Rozhovory s Iris - 6

V roce 2015 a 2016 vedla Iris Johansson semináře o „Čtvrté komunikační dimenzi“. Irisiny postřehy jsou často velmi výstižné a vnáší do mnoha aktuálních témat  zcela nový úhel pohledu.

Setkání byla nahrávána a já jsem část z nich přepsal zde.

 

Přeji Vám příjemné čtení! Thomas Pedroli

Chtěli byste raději číst offline? Zde si můžete text stáhnout.

Download
Rozhovory s Iris - 6.pdf
Adobe Acrobat Dokument 403.6 KB

Další díly připravujeme k tématům. Chceš si přečíst i další díly „Rozhovorů s Iris“?
Napište mi e-mail s předmětem „Iris CZ“ a automaticky dostanete zprávu, jakmile zveřejním další díl.


Můžeš říct něco víc k otázce přirozeného kódu vedení?

 

 

Kód vedení vyjadřuje, jak lehké je pro lidi obracet se na jiného člověka, ptát se ho a naslouchat tomu, co říká. A to, co říká, také přijmout za své. Takže, podle toho, jak lehce to lidé vůči někomu provedou, můžeme tento kód určit. Není to tak, že silný kód vedení by byl lepší než slabý. Mít silný kód vedení má své výhody i nevýhody, stejně jako má výhody a nevýhody nacházet se někde uprostřed anebo mít slabý kód vedení. Když si představíš normální distribuční křivku, jde jedno procento na jedné straně a jedno procento na druhé straně do nekonečna. Pak je zde zhruba šestnáct procent v oblasti, která je nad hodnotou jedna. Střední plocha pod křivkou obsahuje zhruba 66%, na každé straně středové linie 33% nositelů silného kódu vedení.

Na jedné straně středové linie je trochu více kódu a na druhé trochu méně. Když má člověk kód vedení, který leží přesně na plusové straně, pak to závisí na kódu ostatních, jaký význam to v určité skupině má. Kde se bude na škále nacházet závisí také na konkrétní osobě.

Když je člověk například zvyklý mít silný kód vedení a potká člověka, který má podobný kód nebo dokonce o trochu silnější, stane se lehce, že se člověk dostane do afektu a chce mít pozici toho druhého. Co je pak potřeba, je to, že se člověk opět obrátí k sobě a řekne si následující: kód vedení je podmíněn tělesně;  a v tomto smyslu jej nelze měnit, ale mohu se naučit svůj kód, který mi byl dán, užívat optimálně.

 

Pokud je zde kupříkladu člověk, který má slabý kód, můžeme odhadnout, že pokud tento něco říká a někdo se silným kódem je proti, budou ho jiní  lidé následovat. Pak se potřebujeme naučit dvě důležité věci. Tou první je, umět poprosit o kód, vyjednat si jej anebo, pokud je to nutné, tak ho umět ukrást. To platí v případě, když mám něco vést. Jinak je vlastně pěkné uvolnit se a nechat ostatní vést. Já nemám kupříkladu žádnou potřebu něco vést, pokud zrovna nemám nějakou odpovědnost a nejsem leader.

 

Kdy má někdo velmi silný kód vedení, pak je celkem jedno, kolik toho člověk říká anebo jestli o tom dokonce žertuje; stejně tomu neunikne, že ho lidé budou následovat. A když má někdo slabý kód vedení, lidé ho budou často přehlížet a nevšimnou si ho.  Neposlouchají, co říká, i když je velmi chytrý. Ledaže by porozuměl tomu, že se musí nejprve zvýraznit, aby byl vyslyšen. Ve všech situacích, kdy má vést, musí vyjednat získání kódu. Takže, jedno je, jaký stupeň kódu je nám přirozeně daný, a druhé je to, jak tento kód souzní s ostatními lidmi ve skupině.

Umím si pod tím něco představit, kdy říkáš, že musím vyjednávat, pokud chci převzít vedení. Ale co dělat například na konferenci, když je tam někdo, kdo má celkem silný kód vedení a říká věci, se kterými vůbec nesouhlasím? Co mohu pak dělat, abych byl vyslyšen i přes můj slabý kód?

 

To je závislé na obsahu, který tam člověk přináší. Když je dostatečně chytrý nebo objasňující, pak lidé nechají kód jiného rozvinout. Svým způsobem být vyslyšen. (Poznámka Thomase Pedroliho: jinou možností je tuto osobu se silným kódem přímo oslovit. Třeba takto: to je zajímavé, co říkáš. Mám zde doplňující hledisko. Chceš si ho poslechnout? Většinou odpoví: Ano, samozřejmě! Tím ti na chvíli předal kód a můžeš přednést, co máš na srdci.)

 

Jednou jsi říkala, že člověk může různě dalece rozvinout, jak se svým kódem zachází. Souvisí to se schopností  vyjednávat nebo je to ještě něco jiného?

 

Ne, to je něco jiného. Mělo by ti být do určité míry jasné, jaký kód je ti přirozeně dán. Pak, když máš třeba silný kód vedení, je další věcí, kterou uděláš to, že se zdržíš svého kódu, když zpozoruješ, že někdo jiný říká něco chytrého.  A pak je ti také jasné, proč jednu nebo jinou osobu ve skupině vůbec nezpozoruješ. Můžeš se takto rozvíjet a pěstovat si správný postup, jak těmto lidem naslouchat, a to tím způsobem, že ty, který máš silný kód, jej nepoužíváš jen tak bezmyšlenkovitě, protože jinak promeškáš mnoho z komunikace.

 

Potkala jsem v životě jen jediného člověka, který neměl vůbec žádný kód vedení. Měla jsem tehdy skupinu mladíků a zeptala se jich, co by na tom mohlo být dobrého nemít vůbec žádný kód, protože mě k tomu nic nenapadlo. Jeden chlapec mínil, že by takový člověk musel být skvělým špiónem! Mohl by zaplout kamkoliv, do všech vztahů a kontextů, vše si vyslechnout a pak zase jít, bez toho, že by ho někdo viděl. Tehdy jsem nahlédla, že to může být také něco dobrého, nemít žádný kód!

 

Co dělá teď?

 

Je vystudovaný sociolog a pracoval v jednom zařízení. Bylo to tak, že si tam nikdo nepamatoval, jak vypadá, jakou má barvu vlasů, jestli nosí brýle a tak dále. To, co říkal, bylo chytré, jen nikdo nemohl vzpomenout, co vlastně říkal. A když něco řekl v mé skupině, také jsem to nedokázala hned vnímat. Prosila jsem ho pak, aby to řekl ještě jednou a když jsem si dala námahu, dokázala jsem vyslechnout, co říká. Ze setkávání s ním jsem se mnoho naučila.

Má tento kód něco společného s tímto životem anebo je také možné, že je spojen s jinými životy?

 

V tomto směru nemohu na tvou otázku odpovědět. Je možné, že to nějak souvisí s rodem matky a otce anebo s tím, co člověk přitahuje z univerza. Vzhledem k tomu, že je nám to přirozeně dáno, má to co dělat s těmito třemi věcmi, které získáváme ještě před narozením. Nezaujímám žádné stanovisko k minulým životům. Pro mě je to tak, že čas a prostor se nacházejí zde na Zemi, a proto nemohu nic říct o minulých životech.

 

Co se děje s člověkem, který má silný kód, ale skrývá jej?

 

Tady je možných více odpovědí. Možná se naučil již v raném dětství, že tím něco získává, když jej skrývá. A spojil si to tak, že kdyby prožíval sebe a svůj kód tak jak je, zahynul by. To je forma magického myšlení, kterou rozvíjel v dětství. Jinou možností je, že je to součást hry, kterou hraje sám se sebou. Tím, že svůj kód skrývá, může být snáze obětí. Na základě této role je pak jednou zachráncem a jindy pronásledovatelem. Poskakuje pak mezi těmito třemi pozicemi v trojúhelníku a získává obdiv, moc a pohrdání namísto intimity. A ve vztahu bude zřejmě používat silný kód, aby k sobě někoho připoutal, aby něco z vnějšku získal namísto toho, aby byl ve vzájemnosti.

 

Získávají partnerství ve čtvrté dimenzi také jinou kvalitu?

 

Ano, ve čtvrté dimenzi získávají partnerství úplně jinou kvalitu. Zůstává přirozené, že se člověk zamiluje a je někým přitahován, ale je daleko důležitější, že najdeme životního přítele. Proto se mnozí dávají dohromady až později, až po třicítce. Jen zřídka se lidé dávají dohromady dříve. To je v naší civilizaci obecná kulturní změna. Mnoho náboženství se snaží přijímáním různých opatření zachovat staré, ačkoliv nové si již razí cestu.

 

Je symbióza ve vztahu vždy přizpůsobením?

 

Ano, když jeden nebo druhý nechá růst své kořeny, začnou se navzájem propojovat, začnou do sebe vrůstat. To znamená přizpůsobení. Pokud se dají znovu oddělit, není to symbióza. Jak to pak vypadá v koruně stromu, nemá žádný význam – důležité je, že kořeny fungují dostatečně autonomně samy za sebe. 

 

Jak mohu zacházet s tím, když u mě někdo hledá potvrzení?

 

Pokud je to něco, s čím jsi v jednotě, můžeš souhlasit. Potvrzení a pochvala jsou dvě odlišné věci. Pokud bys mi něco řekl a chtěl bys vědět, zda jsem ti v něčem dal za pravdu nebo ne a já řeknu, „To je naprostá pravda.“, pak se jedná o potvrzení. Rozdíl je, když tě chválím nebo obdivuji za to, že jsi tak chytrý. Potvrzení je něco, co potřebujeme. Když zjistíme, že ten druhý chce vlastně získat pochvalu nebo obdiv, můžeme mu stejně dát potvrzení. A když se tě někdo ptá nebo u tebe hledá potvrzení, dostáváš vlastně v podstatě takový dárek a tvé tělo se raduje.

Přeložili: Šárka Hauznerová a Robert Plocek.

 

 

 

 

 

Napadly vás během čtení otázky? Těším se na sdílení!